Poctivě vyrobený, smysluplně darovaný.

Říhův mlýn ve Stradouni stojí od roku 1812 a jeho mlýnice nese v trámech letopočet 1831. Francisova turbína, válcové stolice, korečkové výtahy — vybavení, které z českých mlýnů tiše mizí, tu zůstalo téměř celé. Sedmdesát pět let mlýn mlčel a čekal, až se rodina k řemeslu vrátí. To řemeslo jsme vzali zpátky do rukou my — Tereza, prapravnučka mlynáře Říhy, a Martin.
To není kulisa. To je důvod, proč váš med chutná tak, jak chutná.
Med, který kupujete, pochází přímo odsud. Žádný prostředník. Žádné spěchání. Dvacet včelstev, dvě ruce a jeden příběh, který se píše šest generací.


HotovoŘíhův mlýn je v suchu. Nové střechy na obytné budově i mlýnici jsou prvním velkým krokem – základem, bez kterého by nic dalšího nebylo možné.
Právě teďVe třetím patře mlýnice vzniká vzdělávací místnost. Nové podlahy propojí všechna patra, aby si každý návštěvník mohl projít celý mlýn – od sklepa až po krov – a na vlastní oči vidět stroje, které tu mlely mouku po generace.
Už běžíAkce pro děti a veřejnost už probíhají. Brzy bez ohledu na počasí.
Říhův mlýn tu stojí dvě stě let. Prošly jím generace, mouka, čas. A teď i včely, med a my dva — s každým, kdo věří, že stará místa stojí za záchranu.
Každá sklenice, kterou si vyberete nebo darujete, je další slovo v tomto příběhu. Ne symbolicky. Přímo tady, přímo teď – v nových podlahách, ve vzdělávací místnosti, ve mlýně, který se znovu otvírá světu.
Příběh ještě nekončí. Právě začíná.
